čtvrtek 31. prosince 2015

WEB A HTML

Kdyby mi někdo řekl, že se budu za svůj život učit čínsky,
vysmála bych se mu.
  A stejně by tomu bylo, kdby řekl, že budu mít svůj web.
A světe div se, teď píšu a tedy tak trochu tvořím hned několik.

Většinou to, vypadá, že píšu na úplně obyčejný bílý papír, jako do sešitu, wordu ...
Ale pak si můžu (třeba u blogger stránek je to v levém rohu) přepnout na HTML.
A to je pak ta čínština nebo třeba foneticky přepsaná francouzština.

třeba text, který jsem napsala vypadá takhle:

<h2 style="text-align: center;">
<b>WEB A HTML</b></h2>
<div>
<div style="text-align: center;">
Kdyby mi někdo řekl, že se budu za svůj život učit čínsky, vysmála bych se mu.</div>
<div style="text-align: center;">
&nbsp;&nbsp;A stejně by tomu bylo, kdby řekl, že budu mít svůj web.</div>
<div style="text-align: center;">
A světe div se, teď píšu a tedy tak trochu tvořím hned několik.</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
Většinou to, vypadá, že píšu na úplně obyčejný bílý papír, jako do sešitu, wordu ...<br />
Ale pak si můžu (třeba u blogger stránek je to v levém rohu) přepnout na HTML.<br />
A to je pak ta čínština.<br />
<br />
třeba text, který jsem napsala vypadá takhle:<br />
<br />
<br /></div>
</div>

Ehm cože?? Jo, takhle vypadala moje reakce. Tohle vážně neberu.
A pak jsem začala chytat nějaký malý (a celkem i logický) pomůcky.
Tak třeba HTML je sice jazyk, ale zároveň je to "člověk"
protože se dělí na hlavu <head>  tělo <body>
A hlava a tělo má někde konec a někde začátek.

Většina "věcí" se v HTML dává do závorek, které vypadají takhle: < >
a ukončují se takhle </>

a pak takový základní vzhled vypadá asi takhle:

<html>
<head>
<title>Má první stránka</title>
</head>
 
<body>
  Moje první html stránka.
  A nějaké další texty.
</body>
</html>

Asi je třeba v mém případě věnovat tomu více času, hrát si s tím, zkoumat to.
Tohle jsou úplné začátky, o kterých jsem ještě minulý rok neměla tušení...


 A všechno je vlastně tady ...
to je takový můj tahák, kde si hledám, to co potřebuji..



středa 30. prosince 2015

FOTOGRAFIE

 FOTOGRAFIE

Nedávno se jsem uvažovala jak dlouho už fotím. Pokud vím, tak první fotku jsem pořídila v sedmi.
Vyfotila jsem rodiče, jak se opírají o naše nové auto. Chtěli být taky na nějaký fotce spolu. A ta fotka pořízená na filmový foťák, který měl ještě přetáčení, takový to kolečko, co se jim musí posouvat, aby se posunul film, jo tak ta fotka byla ostrá. 
A tak jsem dostala v devíti svůj první foťák, tedy dostala jsem tu "přetáčečku" na kterou jsem fotila už předtím.

No a teď ve dvaceti mám deset fotografických přístrojů (filmové i digitální) a k tomu umí fotit můj mobil a počítač.
Hah fotim tedy, na co dál.
Ale, aby to bylo jen takové cvakání udělala jsem si i dva kurzy, jedne na filmovou fotografii a jeden na fotografii klasickou.
Nevím, jestli to ze mě dělá fotografa. Ale i tak jsem dělala nejednou v létě lektorku fotky na dětském táboře. Sečteno podtrženo do fotky ráda mluvím, ještě raději ji provádím a celkově je to moje oblíbené téma. A sem tam i moje práce.

Co bych k tomu dál řekla?
Foťte vždycky s nějakou myšlenkou, nápadem.
Cvakejte s rozmyslem, nefkejte jednu fotku za druhou.
Je dobré vedět, co svým dílem chcete říct.
Tohle by měl každý vědět i v dnešní době momentek, selfíček a podobně.

A teď pár fotek, co jsem vyfotila ...

Nikon 7000 / digitální/ závěrečná práce fotografie a text/
Tyhle různá zrcadla já sbírám, težko taky popíšu proč, ale píšu k ním krátké povídky a příběhu v zrcadle ( kde je zastavený čas) a o realitě kolem zrcadla.
U této fotky jsem se zaměřila na příběh k ní, více než na její podobu, přesto je důležité snažit se, aby na fotce (to platí pro všechny fotografie obecně) nebyly rušivé prvky.
Nikon 7000 /digitální/ dokumetace cestovatelského deníku
Hrozně ráda si tvořím různé deníčky, sešítky a podobně a právě fotky do nich dávám jako do alba.
Je pak hezké, takové melancholické listovat si tím a vzpomínat. Na to jsou fotky obzvláště dobré.

Canon /film 400/ detail
Další fotka z mého alba, klasická ukázka detailu, studie podobných fotek v ten moment vzniklo asi pět, což je také důležité udělat si studii daného objektu, nápadu. Nejlépe se to dělá u stylizované fotky, to se těch fotek dá pořídit opravdu hodně...
 Iphone 5S/ Instragram/ propagace

Fotka je v dnes základ propagace, fotí se všechno a pořád, vznikají aplikace, kde si lidé jenom likují fotky (instragram). Většina velkých firem už to prokoukla a mají různé profily na stránkách jako facebook nebo právě instragram, chtějí být online.
 Díky tomu existuje i mnoho blogů, stránek, které de facto stojí na fotkách. Já sama fotografie hodně používám k propagaci sebe a nebo i nějaké firmy.

třeba tohle je můj instragram

Fotky dávám i na rajčenet, kde jsou především ty na zakázku, 
ty opravdu svoje si nechávám doma v albech, sešitech.





TMA A SVĚTLO

Bez světla není obraz, stojím ve tmě kolem není nic, tedy tam všechno.
Když jsem ve tmě vnímám všechno zevnitř. Cítím mnoho, nevidím nic.
Je to lehce horrorové.
Dorota Noon 2015 (seminární práce na téma fotografie a text)

Co je, ale světlo, které vnímám já i můj fotoaparát?

Vlastně je to vlna. Vlny, které nevidíme.
Fyzikální obor, který se tím zabývá se jmenuje optika.
Pokud se trochu zapátrá tak zjistíme, že světlo má základní vlastnosti.


  • Svítivost (amplituda) vnímaná jako intenzita nebo jas světelného zdroje, v mnoho programech a úpravu fotek je takzvané snížení jasu, přidání jasu, přidání světla, zvětšení nebo zmenšení kontrastu. Často "barevnější/svítivější svět, fotky působí vesele.
  • Barva (frekvencí) se rozděluje na odstítny fialové barvy, od 390 nm, nejdelší vlnové délky okolo 700 nm pak červené odstíny. To my, ale pouhým okem nevidíme. Zdroj světla ( Slunce, lampa) nevysílají světlo jedné barvy, ale zpravidla více různých vlnových délek. Lidské oko tyto složky není schopné rozlišit a vnímá směs jako jednu barvu. Rovnoměrná směs všech složek bez převažující složky je pak lidským okem vnímána jako bílá barva. 

Tak to bylo trochu fyziky.
Popravdě já tomu moc nerozumím.
Fyzika, různé čísla, matika .. no nic pro mě.
Co jsem, ale vypozorovala, že se barvy v počítači skládají.
Jako když se barvy míchají na paletě, třeba čím víc bílé se přidá tím je barva světlejší.
Tak se barvy rozdělují rozdělují často od bílé, pak různé odstínýy barvy až po černou.

http://www.major-confusion.co.uk/tutorials/webplus/rgb_tint_colwheel.html

RGB

Je barevný model, který skládá barvy - červenou (red/R), zelenou (green/G) a modrou (blue/B).
Může vytvořit až  16 777 216 barev.

CMY(K)
Je taky barevný model, který se skládá z barev CYAN (modrá, azurová), MAGENTA (růžová),YELLOW (žlutá), BLACK (černá), barvy se navzájem doplňují, a tak troří barevné spektrum. Myslím si, že s obrázků by mělo být poznat, jak to myslím.



Tak to by byly dvě podoby "barevného rozlišení."

Já si pak vždy pamatovala, že se to dělí na rastrovou ( což jsou pixely, tedy tečky, souřadnice v tabulce podle,kterých si počítač pamatuje, kde co je.) Rastrová se velmi lehce pořizuje (fotky),
ale občas zabere hodně paměti ( pokud fotíte jako já na maximalní kvalitu) a když se fotky chtějí hodně zvětšovat je možné, že se "rozoostří" jsou tam ty pixely, prostě vidět. 
Formáty rastrové grafiky jsou třeba JPG (nejčastější formát vůbec) nebo GIF (to jsou často ty pohyblibé obrázky, co si lidi rádi posílají) a tak dále ....

Druhá grafika je vektorováta si nepamatuje pixely, ale rovnou celé útvary jakou jsou body, přímky, různé křivky i mnohúhelníky. 
Nepoužívá se tak často, především protože se tak dobře nepořizuje. Je ale většinou méně náročnější na počítačovou paměť. Já jsem se s ní setkala v programu CorelDraw ( která má formát .cdr), kde se dají tvořit různé šablonky a loga, stejně jako v Adobe Illustratoru ( ve kterém pokud něco vytvoříte tak to má koncovku .ai) Nejčastěji se ale setkáme s formátem vektorové grafiky PDF.

To by bylo k tomu "ajťácko" fyzikálnímu světu všeho.
V další části bych ráda psala o fotografii, která úzce souvisí s grafikou, světlem a tak ...


pátek 25. prosince 2015

TEXT

"Jak vnímám text já?"

Když si vezmu jakýkoliv text tak u něj vnímám především obsah, to o čem ten text je, co mi předává, co mi chce sdělit, proč ho autor napsal a tak dále ....
Není to, ale první věc, co u textu vnímám. 
To je skrukura, tak je velmi důležitá, protože když je to nepřehledné tak se to číst prostě nedá, člověku se to ani číst nechce. Ať už je obsah jakýkoliv.


Rozdělujeme text především na nadpisy, podnadpisy ... odstavce.
To se netvoří pouze, tím že dáme hlavní větu tučným písmem, ale označuje se to ve formátování textu (editoru na zobrazení osnovy), je pak lehčí třeba nadpisy vyhledat, stejně tak je to i s kapitolama.  

Důležité jsou i typy písma, nejčastěji se používají Times New Roman, Arial, pro běžnou komunikaci.
Ale co jsem vypozorovala, tak firmy mají často registrované svoje vlastní písmo. 
U písma se dá měnit barva, nemusí být vše jen černá na bílou. Barva může ukázat na důležitost nějakého slova, části textu, jednoduše zvýrazňuje. Dá se měnit, jak barva písmena tak i barva pozadí za textem jakoby papír. Text může být napsán tučně a nebo kurzívou a nebo oboje tučně s kurzívou.
Text se dá i podtrhnout nebo přeškrtnout a pak se to všechno dá napsat tučně a kurzívou. Prostě těch možností je hodně a dá se to hodně namixovat.

BÍLÉ ZNAKY

Bílé znaky, to jsou ty znaky, které nejsou vidět. Ehm tak bych to řekla já.


Tedy různé odkliky, mezery a právě již zmiňované odstravce. Chyba je to že víckrát zmáčknem enter ( odstavec) nebo mezerník (mezera).

"Nikdy nemusí být dva stejné bílé znaky za sebou."

Mezera ( · ) » vkládá se stiskem Space (mezerníkem)
je nejběžnější bílý znak, který pokud vyjde na konec řádky, tak se "zalomí", tedy slovo za mezerou přejde na další řádek. 

Tvrdá mezera ( º ) » vkládá se stiskem Ctrl + Shift + Space
vypadá na první pohled stejně jako mezera běžná, ale na konci řádku se nezalamuje, tedy obě slova jsou natvrdo spojená a přechází na další řádek společně. Textové editory mají tendenci vkládat tvrdé mezery automaticky před předložky a spojky, ale není to vždy stoprocentní a často potřebujeme vložit tvrdou mezeru do textu sami.

Tabulátor ( → ) » vkládá se stiskem Tab
je bílý znak, který odsazuje počátek řádku od kraje. V textových editorech mají tabulátory přednastavený tzv. krok, tedy výchozí délku, o kterou se při jednom stisku klávesy počátek řádku posune. Plnou kontrolu nad nastavením tabulátoru získáte pomocí nastavení Zarážek, jejichž typ si volíte v malém okénku nalevo od horního pravítka. 

Konec odstavce ( ¶ ) » vkládá se stiskem Enter
je běžným bílým znakem, kterým se ukončuje kousek tekoucího textu - odstavec. Pomocí konce odstavce tedy členíme text do logických celků a usnadňujeme orientaci čtenáře ve sdělení textu. 

Tvrdý konec řádku ( ↵) » vkládá se stiskem Shift + Enter
je velkým pomocníkem, pokud potřebujeme přejít na další řádek, ale neukončit přitom odstavec. Typicky se nám toto hodí v odrážkách, nebo číslovaném seznamu, kdy bychom potřebovali v rámci jedné položky rozdělit text do několika částí. 

Tvrdý konec stránky ( --- zalomení stránky --- ) » vkládá se stiskem Ctrl + Enter
je snadným způsobem, jak posunout text na jehož začátku máme kurzor rovnou na začátek další stránky. Je to rychlý a funkční způsob, jak se vyhnout vícenásobnému použití konce odstavce, kterým "doskáčeme" až na další stranu. Důvod je v principu stejný jako u tvrdého konce řádku: pokud bychom po takto odsazeném začátku stránky doplnili kus textu do stránky horní, tak se nám vícenásobné konce odstavce objeví uprostřed naší stránky dolní a my je budeme zase mazat ve snaze navrátit tok textu do kýženého stavu. Vložením tvrdého konce stránky tento problém mizí.


U textů je důležítá i gramatika na tu by se rozhodně nemělo zapomíta, a já ji u sebe považuji za svou nejslabší stánku (proto se snažím mít snad na vše, co napíšu nějaké "korektory", což jsou kamarádí, co si můj text přečtou, často ho i upraví a nebo mi k němu napíšou, co je špatně jak po stránce gramatické, překlikové tak i stylistické a grafické) 

MOJE RADA TEDY ZNÍ, POKUD VÍTE, ŽE V NĚČEM NEJSTE TAK DOBŘÍ NAJDĚTE SI NA TO SVÉ LIDI, KTEŘÍ VÁM POMOHOU!




čtvrtek 24. prosince 2015

TEXT

"ukázka před a po"

před úpravou

Odbornost v životě
Slabá ruch ulice,rychle dýchání muže a ženy, které přestane,  převalení a zvuk přikrývání se peřinou
Žena: Miluju tě, je mi s tebou dobře. A chci to tak bylo na pořád.
Muž: Taky k tobě cítím hluboké emoce, vyjadřující hluboké osobní zaujetí a náklonost k subjektu lásky, tedy k tobě. Jsme dobří přátele, kteří jsou většinou provázaní sexuálním stykem.
Žena:  (naštvaný ton) Takže my jsme jako přátele jo.
Muž : Jsme dva lidi, kteří jsou pod vlivem feromonů, dopaninu, seroninu a trochu i noradrealinu.
Žena: (pořád naštvaná): Pod vlivem jo?
Muž : Ano.
Žena: Ano?
Muž Ano, to že se o tomto stavu píšou knihy, písně a natáčí filmy a celkově je na ně postavená jistá část umění neznamená, že je to něco víc než jen mix hormonů.
Žena: Aha. Tak já asi potřebuju novou dávku lásky.
Muž: Ze statistik vyplývá, že ženy jsou častěji na něčem závislé než muži.
Žena: (otočí se a obejme ho) Pojď už spát.

po úpravě


Odbornost v životě
Slabá ruch ulice,rychle dýchání muže a ženy, které přestane,  převalení a zvuk přikrývání se peřinou

Žena: Miluju tě, je mi s tebou dobře. A chci to tak bylo na pořád.
Muž: Taky k tobě cítím hluboké emoce, vyjadřující hluboké osobní zaujetí a náklonost k subjektu lásky, tedy k tobě. Jsme dobří přátele, kteří jsou většinou provázaní sexuálním stykem.
Žena:  (naštvaný ton) Takže my jsme jako přátele jo.
Muž : Jsme dva lidi, kteří jsou pod vlivem feromonů, dopaninu, seroninu a trochu i noradrealinu.
Žena: (pořád naštvaná): Pod vlivem jo?
Muž : Ano.
Žena: Ano?
Muž Ano, to že se o tomto stavu píšou knihy, písně a natáčí filmy a celkově je na ně postavená jistá část umění neznamená, že je to něco víc než jen mix hormonů.
Žena: Aha. Tak já asi potřebuju novou dávku lásky.
Muž: Ze statistik vyplývá, že ženy jsou častěji na něčem závislé než muži.
Žena: (otočí se a obejme ho) Pojď už spát.

"Čte se to líp co?"
finální verze zde : http://www.flog.cz/post/?postId=237